Dan Trantina

Nechci se zde rozepisovat o tom, že již jako dítě jsem měl výtvarný talent, protože kreslí a maluje všechny děti. Nicméně obrazy mého mýtického pradědečka, které visely na stěnách našeho bytu, a několik barevných publikací o umění, na mě jistě zanechaly stopu.

 

Střední polygrafická škola v Brně , kterou jsem se protloukal v raných osumdesátých letech byla sice utrpením ale zanechala ve mně jakýsi cit pro typografii a dokonce i základy kulturního rozhledu.

 

Na Akademii jsem byl přijat v Roce 1986. Tehdy to byla škola sice vysněná ale poměrně zkostnatělá a lpící na rutinnim drilu. Tomu jsem rád. Naučil jsem se kreslit. Zasadní pro mne bylo setkání s profesorem Jiřím Načerdským u kterého jsem také v roce 1992 absolvoval.

Počátkem devadesatých let jsme v Brně nadšeně otevírali kultovní kluby /Harlem, Bumerang/, dělal jsem tam interiéry, spolupracoval jsem s HA divadlem a společně s Michalem opanoval zahrady Moravské Galerie, to byly moje první sochy.

 

Roky 2006 - 7 jsem strávil v Los Angeles, kde jsem realizoval poměrně velký počet výstav a navázal spolupráci s „BOX 8“. Po návratu jsem začal koopervat s uměleckou skupinou „Gehe 8“ v Drážďanech což nakonec vyústilo v delší pobyt v Mnichově, kde jsem byl součástí „umělecké kolonie Domagk Strasse“.

 

K zásadnímu setkání došlo opět v Praze v roce 2015. Navázali jsme spolupráci s P. Motyčkou alis Sdofskym. Společně jsme realizovali monumentální plastiku „Tragedie jako fraška“ vystavenou v roce 2016 v evropském parlamentu v Bruselu, následně společně odjeli na ostrov Saint Thomas v Karibiku kde jsme obývali vilu Medy Mládkové. Díky tříměsíční klauzuře na ostrůvku ztraceném na okraji atlantiku jsme rozvinuli způsob společné malby a založili „GEKW“ - Gesamte Entartete Kunstwerke...